Filmy E - CH

El Topo (režie Alejandro Jodorowsky)***

16. ledna 2007 v 19:42 | Reda
Smysl to moc nedává, ale zapomenout se to nedá. - Kdyby mi někdo předem řekl, že se chystám sledovat film, který je směsí křesťanské symboliky, buddhistické filozofie a spaghetti westernu, a který je až po strop plný zabíjení a utrpení, tak bych nevěřila, že se budu dívat na něco, co mě zaujme. Stalo se. Přestože to není western ani zbla, leda podle dekorací, a ke křesťanství a buddhismu se chová podobně, celek je strhující. Marně přemýšlím, čím toho Jodorowsky dosáhl. Alegorický, kultovní, undergroundový, první "půlnoční" film, plný bizarních událostí a postav, s víceméně souvislým příběhem. Avšak čeho je příběh alegorií, to se dohaduju jen matně. Hrdina evidentně něco hledá, co jiného než smysl či náplň svého života? Proč ale od záchrany zajatých a týraných a pomsty na zabijácích přechází na zabíjení "mistrů", kteří jsou evidentně neškodní? Může to znamenat, že sešel z cesty nebo také to, že jeho cesta byla od začátku špatná. Po svém znovuzrození jedná zcela mírumilovně a dobročinně a přesto vše nakonec vyústí opět v krveprolití. Možná po svém dalším případném znovuzrození bude muset začít s ještě čistšími úmysly… Síla filmu ale není v jeho příběhu, nýbrž v intenzitě jednotlivých událostí. Žádná tabu nejsou svatá. Nahé dítě po dlouhou dobu filmu. Mučení, znásilnění, kastrace - natočeno ne příliš naturalisticky, o to možná působivěji. Mrzáky se film hemží, bezruký nese na zádech beznohého po žebříku vzhůru. Soulož s trpaslicí před diváky, k níž jsou aktéři donuceni zbraní a přesto plná lásky. Dítě, které se omylem zastřelí v kostele. Sebevražda upálením. Máloco se odehrává v interiéru, klidně se to celé může odehrát v otevřené poušti. Voda vytryskne z kamene. Dejme tomu, že je to točeno na efekt - je to úplně jedno, protože ten efekt je hluboký, obrazy nepřestávají divákovi žhnout v mysli.

Final Fantasy: Esence života (režie Moto Sakakibara, Hironobu Sakaguchi)**

14. listopadu 2006 v 18:37 | Reda
Sci-fi pohádka o hledání osmi elementů, které zachrání Zemi před fantómy požírajícími lidské duše. Kromě toho, že to je historicky první film, který nahrazuje živé herce animovanými, asi není proč si ho pamatovat. Dokonalá nápodoba živých herců to není, ale koukat se na tu snahu je místy fascinující. Mysticko-vědecký příběh je blábol a postavy vám k srdci nepřirostou, ale podívaná je to kouzelná a pár motivů a scén by se dobře vyjímalo v opravdové sci-fi, třeba smutná civilizace, kde není živého nic kromě lidí, Akiny sny o zkáze planety, odkud pochází fantomy, nebo operace, kterou Aki zachrání Graye.

Frida (režie Julie Taymor)****

7. října 2006 v 22:13 | Reda
Pět hvězdiček, pokud by byl film o kousínek kratší a Frida neměla románek s Trockým (nebylo poznat proč, Trockij neměl žádné charisma). Frida vstoupila do života úrazem rozbitá na cucky. Musíte žít velmi intenzívně, abyste přehlušili tu neustálou bolest. Musíte milovat osudově, a milovat mnohonásobně, a malovat obrazy plné života a strašlivé bolesti.
Všichni ve filmu mluví anglicky se španělským přízvukem a je to kouzelné. Skvělá hudba, ale soundtrack bez filmu nefunguje. Vlastní život se divákovi zdá najednou nedomrlý. Chce jet do Mexika, nebo si aspoň vymalovat stěny na tmavě modro a okenní rámy natřít jasně červenou.
Dá se vidět víckrát, ale nejsilnější zážitek je určitě napoprvé

Galaxy Quest (režie Dean Parisot)****

7. října 2006 v 21:50 | Reda
Pokud bych dávala pět hvězdiček sci-fi komediím, tahle by je dostala. Lepší neexistuje. Neexistuje film, u kterého bych se víc nasmála. Výhodou, možná dokonce nezbytnou podmínkou, je obeznámenost s fenoménem Star Trek. Brilantní scénář stojí na nápadu, který ještě nikdo neměl (TV seriál považován za historický dokument). Trpěliví, milí a mile nadabovaní mimozemšťané. Šok obletovaných a rozmazlovaných seriálových hvězd, když se octnou uprostřed opravdové vermírné války! Jejich přerod v opravdové hrdiny. Chytře využitá možnost vrátit čas. Perfektní obsazení, perfektní herecké výkony: kutil Tim, pan Monk, profesor Snape a Ripleyová, ti všichni trochu jinak.
Dá se vidět mnohokrát.

Gosford Park (režie Robert Altman)***

7. října 2006 v 21:27 | Reda
Obdivuhodná rekonstrukce jednoho víkendu na anglickém venkovském šlechtickém sídle, přičemž stejná pozornost je věnována rodině, návštěvníkům a obslužnému personálu. Jeden z mála filmů, kde sloužící neslouží pouze jako stafáž, nýbrž jsou to myslící, cítící a živoucí osoby. Ovšem postav je tolik, že bez absolutní koncentrace je těžké se v nich vyznat. Bohužel jsem se absolutně nekoncentrovala. Motiv vraždy není příliš důležitý. Očekávám, že film ocením až napodruhé.

Hádej kdo přijde na večeři (režie Stanley Kramer)***

7. října 2006 v 21:09 | Reda
Vzpomínám si, že jsem před lety (v minulém století) byla nadšená, zejména černým, kultivovaným Sidney Poitierem, a kultivovaným způsobem, jakým si zúčastnění problém rasismu prohovořili a dospěli ke šťastnému konci. Možná dnes, kdy víme o rasismu víc, protože už víme, že se nás týká (zejména v podobě romské menšiny, ale nejen jí - žijeme globálně), mně tato povrchní konverzačka nestačí. Kromě závažných otázek si kladu méně závažné: Je to v pořádku, že se berou po tak krátké známosti? Opravdu je Joey Draytonová tak naivní, že jí nedochází, jaký šok rodičům připravila? Proč vlastně pan Drayton změnil názor - opravdu mu stačilo si vzpomenout, jak miloval popř. miluje, svoji manželku? Co takhle remake, ve kterém by Drayton svůj postoj nezměnil?

Evoluce (režie Ivan Reitman)**

7. října 2006 v 15:28 | Reda
Nemůžu se ubránit dojmu, že to měl být vážný sci-fi film (proto je tam tak málo fórů), ale když někomu došlo, že to je příliš hloupé, aby to někdo bral vážně, tak z toho udělal komedii. Duchovny nehraje nic a jeho parťák by se zase líp vyjímal jako komik v grotesce. Jenom Julianne Moore hraje akorát. Nápad se zrychlenou evolucí je ovšem fajn, nejvíc jsem si užívala scény toho typu, kdy vám doma ze skříně vypadne před kamarádkami velmi divné zvířátko.

Evita (režie Alan Parker)***

7. října 2006 v 13:24 | Reda
Hudba a texty skvělé. Nevadí, že všechna slova jsou zpívaná, ten příběh nemůže jít do hloubky, protože co je dobré a co je špatné, co je správné a co je chyba, tomu v jihoamerické politice nerozumí už dávno nikdo. Skvělá výprava, interiéry i exteriéry do detailů dokonalé. Nadsázka a zkratka, kdy např. jediná píseň, při níž tančící Evita střídá partnery, zachytí Evitin společenský vzestup, ta funguje dokonale. Madonna je v té roli skvělá, a Banderasovi to taky sluší a umí i zpívat. Co tomu tedy scházelo? Možná to, že ani na konci nevíme, jestli byla Evita světice nebo vypočítavá děvka. Milovala ho? Miloval on ji? Nejsem si jistá. Zkrátka, i když se nejde do hloubky, nějaký postoj by tvůrce měl vyjádřit. Což je ovšem u dokumentu těžké, aby někoho neurazil.
Film, který je možno vidět víckrát, je na co koukat a co poslouchat.
 
 

Reklama