Vzpoura (režie Masaki Kobayashi)*****

18. září 2007 v 19:19 | Reda |  Filmy T - Ž
Možná jsem právě viděla nejlepší film svého života. Myslela jsem, že Kurosawa jako velikán ční nad svými japonskými kolegy, ale Kobayashiho vzpoura je působivější než všechny Kurosawovy filmy dohromady. Možná prostě proto, že ten příběh je tak univerzální, tak srozumitelný, blízký i těm, pro které jsou samurajské bitvy mečem stejně vzdálené jako souboje světelnými meči v Hvězdným válkách.
Japonsko, extrémně hierarchizované a ritualizované ještě dnes, by bylo ve středověku pro dnešního Evropana peklem na zemi. Každý človíček byl součástí nesmiřitelného mechanismu a měl na vlastní život tak strašně málo prostoru mezi mantinely! Tak přesně a přísně bylo předepsáno, co a jak má dělat, co, komu a jak má říkat. Jistě to mnohým život usnadnilo, nenesli žádnou tíhu rozhodování, měli život nalinkovaný. Pokud ale na vrcholku mašinérie stanul tyran, neměl ani samuraj víc práva na citový život než otrok v starověkém Římě. Natožpak žena, se kterou se nakládá jako s předmětem, bez mrknutí oka musí opouštět své ještě kojené děti.
Celý příběh je poskládaný jako náhrdelník z diamantů, divák nevydechne ani na chvíli, osudové kolo příběhu se neúprosně otáčí a utahuje šroub. Když si představím, kolik trapných ubrečených, ukřičených a polopatických, slzy diváka marně ždímajících scén by bylo v hollywoodském remaku Vzpoury (a hrál by tam Cruise, Cage, Clooney…), dělá se mi zle. Toshiro Mifune v hlavní roli, geniální v Kurosawových filmech, se zde překonává. V první třetině, kdy představuje člověka rezignovaného v nešťastém manželství a v službě tyranovi, je nevýrazný a nerozeznatelný od ostatních postav. Čím více se probouzí k životu - i když je mu jasné, že to probuzení k životu ho bude nejspíš stát život - tím zřetelnější postavou se stává. Nakonec z něj čiší taková síla, že tomu věříme, když likviduje desítky soupeřů v závěrečném krveprolití. Yoko Tsukasa hraje taky úžasně. Japonská dívenka, loutka cupkající malými krůčky, krásná, zdvořilá a milá, klame tělem. Ani to nejdrsnější vydírání ji nedonutí, aby zradila samu sebe. Jak šťastni jsme tady v naší útulné zemi a útulné době, že pokud se rozhodneme nezradit sami sebe, nemá to krvavé důsledky.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Aktuální články

Reklama