Sladký čas Kalimagdory (režie Leopold Lahola)**

2. února 2007 v 15:38 | Reda |  Filmy Q - Š
Kdysi jsem četla Spáče ve zvěrokruhu a je strhující. Sladký čas není strhující a kromě námětu a děje se zřejmě (už je to dávno, co jsem to četla) Spáči nepodobá, přesto je to film, ke kterému se v myšlenkách vracím, a znovu a znovu se ptám: Byl to dobrý film? O čem vlastně byl? Režisérovi se podařilo zachytit hrdinu v jeho ničemu nepodobné situaci, která ho činí cizincem mezi lidmi, nutí ho žít úplně jinak, úplně jinak hospodařit se svým životem. Jeho situace probouzí naši fantazii - je sice psancem, ale zato má obrovskou svobodu, ať prožije čas ohraničený koncem jedné zimy a začátkem zimy následující jakkoli, na jaře začne znovu s čistým štítem, čistou hlavou, nezatížený žádnými vztahy (kromě vztahu-nevztahu s vše odpouštějící Kalimagdorou v horách). V "jarním" období je film spíše o tom, jak čistý a otevřený je dospělý s dětskou duší a tedy to má ve společnosti těžké. Tenhle směr je ale zároveň popřen: jednak ho spousta lidí má ráda a pomáhá mu, jednak je nebezpečný, když se svou dospělou silou krade hračky dětem a v hračkářství. V "letním" období podléhá neřestem a neví si moc rady se sebou a svými vztahy. Na podzim už jenom bojuje se spánkem a film jen popisuje technicky tenhle boj, předem prohraný. Jako divák jsem čekala na nějaké rozseknutí té situace: ať se smíří, ať vyhraje láska nad spánkem, ať se vzbouří - proti moři běd se chopí zbraně - a zabije se, cokoli, co dá tomu příběhu smysl. Nestalo se nic, s posledními silami (poslední síly měl ale příliš dlouhou část filmu) se doplazí za Kalimagdorou a usne… Což je antiklimax. Jako mínus vidím také výkon německého herce v hlavní roli. Sice byl pohledný a i v zdevastovaném období, kdy kouří jeden nedopalek za druhým (nechutné) vypadal dobře, ale nevšimla jsem si, že by hrál.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Aktuální články

Reklama