Leden 2007

El Topo (režie Alejandro Jodorowsky)***

16. ledna 2007 v 19:42 | Reda |  Filmy E - CH
Smysl to moc nedává, ale zapomenout se to nedá. - Kdyby mi někdo předem řekl, že se chystám sledovat film, který je směsí křesťanské symboliky, buddhistické filozofie a spaghetti westernu, a který je až po strop plný zabíjení a utrpení, tak bych nevěřila, že se budu dívat na něco, co mě zaujme. Stalo se. Přestože to není western ani zbla, leda podle dekorací, a ke křesťanství a buddhismu se chová podobně, celek je strhující. Marně přemýšlím, čím toho Jodorowsky dosáhl. Alegorický, kultovní, undergroundový, první "půlnoční" film, plný bizarních událostí a postav, s víceméně souvislým příběhem. Avšak čeho je příběh alegorií, to se dohaduju jen matně. Hrdina evidentně něco hledá, co jiného než smysl či náplň svého života? Proč ale od záchrany zajatých a týraných a pomsty na zabijácích přechází na zabíjení "mistrů", kteří jsou evidentně neškodní? Může to znamenat, že sešel z cesty nebo také to, že jeho cesta byla od začátku špatná. Po svém znovuzrození jedná zcela mírumilovně a dobročinně a přesto vše nakonec vyústí opět v krveprolití. Možná po svém dalším případném znovuzrození bude muset začít s ještě čistšími úmysly… Síla filmu ale není v jeho příběhu, nýbrž v intenzitě jednotlivých událostí. Žádná tabu nejsou svatá. Nahé dítě po dlouhou dobu filmu. Mučení, znásilnění, kastrace - natočeno ne příliš naturalisticky, o to možná působivěji. Mrzáky se film hemží, bezruký nese na zádech beznohého po žebříku vzhůru. Soulož s trpaslicí před diváky, k níž jsou aktéři donuceni zbraní a přesto plná lásky. Dítě, které se omylem zastřelí v kostele. Sebevražda upálením. Máloco se odehrává v interiéru, klidně se to celé může odehrát v otevřené poušti. Voda vytryskne z kamene. Dejme tomu, že je to točeno na efekt - je to úplně jedno, protože ten efekt je hluboký, obrazy nepřestávají divákovi žhnout v mysli.

Sedm (režie David Fischer)***

16. ledna 2007 v 19:40 | Reda |  Filmy Q - Š
Film ve svém žánru dokonalý. Žánr: thriller, subžánr: thriller o odhalení sériového vraha. Geniální režie, která si pohlídala všechny aspekty. Nekolísající "noir" atmosféra, propracovaný scénář, nadprůměrné herecké výkony, nezapomenutelné scény, při kterých se vám zastaví srdce a obrátí žaludek… Natolik působivé finále, že když film skončí, je vám, jako byste dostali ránu do hlavy. Ale je tu jedna velká otázka: proč? Proč tolik umu, tolik umění, tolik mistrovství vkládat do vytvoření filmu, který je opravdu jenom thrillerem o chycení psychopatického vraha, bez nějakých zvláštních přesahů a ambicí, leda s tou ambicí uvrhnout diváka do deprese a znechucení z všudypřítomné špatnosti (oni "špatní" "potrestaní" zavraždění), nebezpečí (psychopatičtí a jiní vrazi) a zla vůbec. V děsivé atmosféře velkoměstské osamělosti, za stálého deště, v ponurých bytech, zakrvavených a páchnoucích mrtvolami, se odehrává takzvaný boj proti zločinu, který spočívá jen v bezradné evidenci následků psychopatova šílení. Ať už detektiv ztělesňující moudrost a trpělivost listuje Dantem nebo impulzivní a lehkomyslný zelenáč zírá na fotky z místa činu, oba jenom čekají, až se geniální šílenec objeví a dohraje s nimi svoji hru podle svých pravidel. Jakkoli jsou Freeman a Pitt dobří, Spacey hraje mimozemsky. Jeho psychopat je jako osvícený buddhistický mnich hluboce klidný, jen občas na zlomek vteřiny zahlédneme v jeho obličeji šílenství, a tato kombinace je strhující.

Mazací hlava (režie David Lynch) ****

6. ledna 2007 v 20:48 | Reda |  Filmy I - M
Film jako zlý sen. Tak jako u snu nezáleží tolik na příběhu jak spíš na pocitech, které tvoří jeho hlavní náplň. Úzkost ostrá jako nůž, bouchání na dveře pekla… Černobílá kamera, surrealistický příběh, klaustrofobické bytečky, mlha a déšť venku, mátožní herci, minimum dialogů, soundtrack tvořený ruchy, šumy a skřeky. Vše směřuje k vykolejení diváka a díky Lynchově talentu k vykolejení úspěšně dochází. Rozhodně nedoporučuji nikomu, kdo potratil dítě, porodil nedonošené dítě, má invalidní dítě nebo jiného invalidního blízkého, a také nikomu psychicky labilnímu a přecitlivělému. Obraz toho nemocného tvora, který je možná dítětem, mi nikdy nevymizí z paměti: bezmocného, bezpochyby neschopného života, jehož jenom vrstva obvazů drží zatím při životě, který má ale nad životy svých blízkých obrovskou moc. To ostatní se vydržet dá, i když zrcadlí - pokřiveně a zveličeně - ty nejnepříjemnější životní pocity, které občas máme: bezvýchodnost, absurditu, osamělost, smutek. Film, který jako žhavý drát zajede do našeho společného podvědomí a vynese na chvíli na světlo něco z toho horšího, co se tam skrývá.

Pokoj s vyhlídkou (režie James Ivory)***

6. ledna 2007 v 20:40 | Reda |  Filmy P
Sláva! - konečně anglický román zfilmovaný tak, že nic neztratil ze své anglickosti. Angličané střední vrstvy na počátku 20. století v celé své upjaté zdvořilosti a excentričnosti zároveň. Zcela dokonalé dialogy, mnoho neříkající a přesto plné významu. Takto vznikající napětí udělá drama i z jednoduchého příběhu. Zvolit špatně životního partnera ostatně není maličkost. Hrdinku to táhne napůl ke konvenci, uspořádanosti a jistotě ztělesněné Cecilem, napůl k volnosti, tělesnosti a nejistotě představované Georgem. Cecil, úchvatně kožený suchar, nakonec prohrává ve srovnání s neurčitě romantickým Georgem, o kterém vlastně ani divák ani hrdinka moc neví kromě toho, že raději líbá než mluví. Nedomnívám se, že to byla jednoznačně dobrá volba, asi na rozdíl od většiny diváků. Nevím, nakolik ta nejednoznačnost leží ve mně a nakolik byla zamýšlená autory, v každém případě tato nejistota zvýšila moje potěšení z filmu. Všichni hrají úžasně, kromě trojúhelníku taky nervózní teta Charlotta, moudrý a vitální vikář, sentimentální Georgův otec… žádná americká gesta, žádná americká mimika ani náznakem u žádného z nich. Anglický venkov je šťavnatě zelený a útulný, od Itálie, kde příběh začíná a končí, si angličtí hrdinové převážně drží odstup a jen opatrně si ji připustí k tělu. Vyprávěno s vtipem a nadhledem.

Láska s výstrahou (režie Marc Lawrence) *

6. ledna 2007 v 20:37 | Reda |  Filmy I - M
V podstatě tam není zápletka, v podstatě tam není překážka v lásce, o čem to vlastně je? Ona to ani láska není, spíš kamarádi, kteří si uvědomí, že jsou si tak blízcí, že by to mohlo stačit na vztah milenecký. I když si odskočíte na půl hodinky, klidně naskočíte do děje zpátky. Pohodová romantická komedie s Grantem, který tu naštěstí moc nehraje, takže vás neiritují jeho věčně stejné grimasy, a s Bullockovou, která hraje svoji obvyklou nervní potrhlou, avšak inteligentní slečnu. Občas vtipná hláška, pár běžných klišé, jejichž přítomnost uklidní. Zkrátka umění to není, ale zábava to docela je, a můžete u toho žehlit nebo luštit sudoku.