Říjen 2006

Animatrix*****

27. října 2006 v 20:21 | Reda |  Filmy A
Devět animovaných příběhů, každý jiný, každý svým způsobem dokonalý, jako celek strhující. Nedovedu posoudit, nakolik jsou srozumitelné bez znalosti Matrixu. Mě osobně hluboce zasáhl Matrix 1, Matrixem Reloaded jsem se pronudila, Matrix Revolutions jsem už ani nezkoušela. Myšlenky, které přinesl první díl Matrixu, to je sci-fi ve své nezastupitelné podobě, další dva díly jenom máčejí už vymáčený pytlík čaje a luhují z něj akci za akcí, ale už nic závažného.
Zato Animatrix! Druhá renesance: propracovaný "dokument" o zaslouženém (?) zotročení lidstva stroji, složený z mozaiky TV vysílání, archivních záběrů, vševědoucího komentáře. Neznámé území: o tom, jak vypadá z pohledu lidí chyba v Matrixu. Detektivní příběh, zajímavý kříženec holdu Philu Marlowovi s Matrixem. Dětský příběh: o tom, jak vlastně může být (je?) pocit dospívajícího dítěte, že je svět divný, zatraceně oprávněný: Am I Alone? A konečně Přijímací zkouška, která mě zasáhla nejvíc a která přesahuje téma Matrixu. Symbolické, surreální, psychedelické. Dojímavé a důležité obsahem, velkolepé jako je např. 2001: Vesmírná odysea. Takto s naším vědomím komunikují sny, toto se nejspíš děje v podvědomí, a takto se tedy komunikuje se stroji n-té generace, které ještě nemají duši, ale už skoro ano, a chceme-li je přeprogramovat, jde o přesvědčování obrazem a symbolem.
Animatrix budete chtít vidět víckrát!

Já, robot (režie Alex Proyas)***

27. října 2006 v 20:02 | Reda |  Filmy I - M
Skvělá výprava, tentokrát pro změnu projasněná vize budoucích měst, tedy dokud se nepokazí řáděním robotů. Děje nemnoho, ale slušná detektivní zápletka, která vás udrží v napětí. A hlavně Sonny. Robot, který dumá nad tím, jestli sní a cítí. To je totiž důvod, proč existuje science fiction - nikoli vyprávět báchorky plné intergalaktických válek a prapodivných zvířátek, ale klást otázky, které si zatím klást nemusíme, nebo klást otázky, které si klademe, ale podívat se na odpověď úplně zvenku, zdálky, prostě odjinud. Takže ta otázka tady zní, co je duše, jak se pozná, kde začíná? Dokáže člověk stvořit něco, co se duši podobá? Díky za ten pokus si ji položit, i když není první. Díky za slušnou podívanou, příště bych prosila méně rozbíjení a zabíjení.

Santa je úchyl (režie Terry Zwigoff)*

21. října 2006 v 20:19 | Reda |  Filmy Q - Š
Filmu jsem se dlouho vyhýbala ze strachu, že bude tak nepříjemný, jako je jeho název. Čeho se člověk bojí, to se i splní. Čtyři pětiny filmu se zabývají zobrazením lidské trosky. Není to romantický alkoholik, který klesl ke dnu … Je to bezcharakterní, nechutný šupák, který se pomočuje, šuká, co se namane, při jídle mu sousta padají z úst. Na filmu je chvályhodná jediná věc: odvaha režiséra, s jakou převálcoval všechna americká klišé o hezoučkých vánocích. Téhle drsné bezohlednosti by byl schopen málokdo. Mě osobně nadchlo něco jiného: Brett Kelly v roli málo bystrého dítěte ve svízelné životní situaci, jeho andělská trpělivost a blažená vyrovnanost. A nenamítám nic proti sentimentálnímu konci. Po celou dobu filmu je jasné, že pro hrdinu není záchrany, je příliš zdevastovaný. Přesto tito dva autsajdři, tito dva lúzři, alkoholu propadlý kriminálník a divný tlustý sirotek, dostávají v závěru šanci na ... kousek normálního života. Z filmu jsem odcházela naplněná opojným optimismem.

Jarmark marnosti (režie Mira Nair)**

21. října 2006 v 20:03 | Reda |  Filmy I - M
Tak tomu říkám promarněná šance. Nečekala bych, že to bude chytrá společenská kritika podle Thackeraye, ale mohl to být vtipný kostýmní romantický velkofilm, radost pohledět. Vizuálně to krásné je, ale něco se tam škaredě nepovedlo. Postavy se pletou, děj je překotný, dialogy vysvětlují jen máloco. Cosi se na plátně děje, cosi se tam prožívá, ale vy zůstáváte mimo. Nikdy jsem si nemyslela, že anglickou klasiku má točit Angličan, anglickost dokáže zachytit nejlépe právě někdo zvenku. Ale indická režisérka je opravdu vedle. Indické motivy neúměrně nafoukla, ty anglické se Anglii nepodobají, od gest počínaje… V panoptiku postaviček se nijak nerozhodla, kdo je jí sympatický a kdo ne. Takže sečteno, není to vlastně o ničem.

Nebeská stvoření (režie Peter Jackson)*****

13. října 2006 v 20:32 | Reda |  Filmy N - O
Film dokonalý po všech stránkách a navíc jiný než všechny ostatní svým obsahem. Když se Vám v dospívání stane ten zázrak, že potkáte svoji spřízněnou duši… Není to snad sen všech dospívajících, najít svoje "duchovní" dvojče? Sex v tom nehraje roli, spíš jde o to zbavit se samoty a jinakosti. Nebyla to láska, protože láska Vám pozmění vnímání a žijete v iluzi o svém protějšku. Pravda ovšem je, že iluzi si stvořily: nádherný smyšlený svět, do kterého spolu odcházely. - A kdyby Vám Vaše matka chtěla uříznout dejme tomu Vaši pravou ruku, a nebylo kam utéct, protože celý svět by s ní souhlasil, nenapadlo by Vás i to nejzoufalejší řešení? Jeho uskutečněním samozřejmě nezachránily nic a ztratily úplně všechno.

Insomnie (režie Christopher Nolan)****

13. října 2006 v 20:27 | Reda |  Filmy I - M
Psychologický thriller par excellence. Pokud nevíte nic předem, těšíte se, že půjde jako už mnohokrát o souboj důvtipu mezi detektivem a vrahem, oba na opačné straně barikády. Ale detektiv udělá chybu (omylem zastřelí parťáka) a hned nato další (zatají to). Jak se ukáže později, vlastně to souvisí s chybou, kterou - v absolutně dobré víře - udělal už před časem (podvržení důkazu). Octne se nad propastí. A na stejné straně barikády jako vrah. Vy si nejdřív myslíte, že se z toho dostane, a on místo toho najednou propadne hlouběji… A jak se tak postupně propadá - a s každým propadem se vám zastaví srdce - ten zatracený polární den nekončí a každá bezesná noc je nesnesitelnější než ta předchozí, a každý den po té bezesné noci hroznější než ten předchozí.

Modrý samet (režie David Lynch)***

8. října 2006 v 0:10 | Reda |  Filmy I - M
Chytře vystavěný film o důležitých věcech, ale film není příručka psychoanalýzy. Nechci film luštit jako křížovku - všimnu si jen toho, co se mi řekne jasně. Tempo je hlavně ze začátku až nesnesitelně pomalé, vypadá to, že atmosféra je pro Lynche důležitější než příběh. Však se dá taky krájet. Proto docela překvapí, že příběh se rozběhne a proběhne. A nejvíc překvapí happy end, který je tak šťastný, až působí jako parodie. Mladého hrdinu láká nakouknout do podsvětí, a když nakoukne, dokonce ho zláká natolik, že se s ním zaplete. Podle filmových zákonitostí by měl zatraceně hodně ztratit, ale nakonec neztratí nic, snad jen nevinnost, ale není to na něm vidět. Možná je poselstvím tohoto filmu, že člověk se musí smočit i ve stoce, aby dokázal žít plnohodnotně. Nevědět o tom, co se děje v trávě mezi hnilobou a hmyzem, znamená žít se zavřenýma očima - a bát se i svých vlastních hlubin. Silný a dobrý člověk se ve stoce neutopí.

Zlomené květiny (režie Jim Jarmusch)***

7. října 2006 v 23:43 | Reda |  Filmy T - Ž
Banální až plytký příběh, bez pointy. Bill Murray melancholický a depresivní, nevěřím, že tenhle člověk je Don Juan a zbohatl vlastním přičiněním. Ovšem dobře se na to kouká. Divák je trochu zvědavý, kdo je tajemná matka. Naštěstí jen trochu, protože se stejně nic nedozví. Divák se baví panoptikem postav - zajímavá krátká nahlédnutí do několika životů - a vtipnými momenty. Divák čekal od Jarmusche více filozofie než to, co hrdina vykoktal o minulosti, budoucnosti a přítomnosti.

Vykoupení z věznice Shawshank (režie Frank Darabont)*****

7. října 2006 v 23:38 | Reda |  Filmy T - Ž
Tento film řadím do kategorie robinzonád - příběh někoho, kdo ze dne na den přijde o majetek, domov, přátele a celou svoji existenci vybuduje od základu znova. Robinsona Crusoa jsem četla asi patnáctkrát, tedy mám pro tento typ příběhů slabost. Úspěšný a majetný hrdina je odsouzen za vraždu své ženy, život tráví ve věznici, ale neživoří. Získá přátele, svým způsobem kariéru a postavení a má "hvězdu" - dlouhodobý cíl, na kterém pracuje (pochopitelně útěk). A kterého taky dosáhne. Film nádherný jako dětský Štědrý večer, který ve vás zanechá blažený pocit: Život je dobrý!

Zkrocená hora (režie Ang Lee)*****

7. října 2006 v 23:34 | Reda |  Filmy T - Ž
Něžné, krásné, hluboké, smutné. Jeden z mála filmů, které nejsou jen filmovým zážitkem, ale opravdovým zážitkem. Řekla bych, že ho ale spíše ocení ženy. Heterosexuální muži mají k homosexualitě složité vztahy.
O tom, jak se dá promarnit vztah. Jak se dá promarnit život. Jakou moc nad námi mají naše vlastní předsudky. Jak jedno setkání, jedno léto, jedno z mnoha - nic netušíme, nic neplánujeme, nic si nepředstavujeme a ještě dlouho poté si myslíme, že všechno bude jako dřív - se stane tím nejdůležitějším v našem životě, a zpátky už nevrátíme nic.
Nechci vidět znova, všechno jsem si odnesla z prvního zhlédnutí.

Přivolávač deště (režie Francis Ford Coppola)***

7. října 2006 v 23:27 | Reda |  Filmy P
Napínavý film podle osvědčeného schématu: jak David porazil Goliáše, jak outsider slavně zvítězil. Napínavý tak trochu v uvozovkách, protože dnes se netočí filmy, které dopadnou tak, jak by ve skutečnosti dopadaly, tedy výpraskem Davida, hanebnou porážkou outsidera. Osvědčené jsou i kulisy právnického prostředí, které předem zaručují, že nepoteče krev (troška bohužel vytekla, bez toho to asi dnes nejde) a že půjde o souboj důvtipu. Dobře namíchané postavy: mladý a čestný (Damon), legrační a protřelý (de Vito), slizký bez skrupulí (Voight) . Musíme ovšem přimhouřit oči nad pár drobnostmi, např. až příliš nevěrohodným vedlejším příběhem: zabití člověka, za které nikdo nezaplatí ani životní komplikací ani výčitkou.

Půlnoční expres (režie Alan Parker)***

7. října 2006 v 23:21 | Reda |  Filmy P
Jeden z útěkářských filmů, pro které mám slabost. Podle opravdového příběhu, svého času otřásl i mezinárodními vztahy. Soucítíme s Billym, nebyl to žádný svatoušek, ale strávit život v tureckém vězení si nezasloužil, obzvlášť proto, že měl milující rodinu, milující dívku, americkou hrdost, zdraví a pěkný zevnějšek. Zkrátka měl co ztratit. Ale nepoddal se ani v beznadějné situaci. Podařilo se mu utéct proto, že se se svou situací nikdy nesmířil, i když to nakonec vypadalo, že už nedrží hlavu nad vodou. - Což právě trochu vadí, že se vzchopí neuvěřitelně a uteče krkolomně shodou náhod. Turecko je tu vylíčeno jako prasečí chlívek. Je to možná nespravedlivé, ale je to Billyho pohled.
Mám chuť vidět znova.

Plukovník Redl (režie István Szabó)****

7. října 2006 v 23:10 | Reda |  Filmy P
Dostal mě nejvíc z filmů Szabóovy trilogie, myšlenky se mi k němu vracely znova a znova... Kdo byl Redl? Co opravdu cítil? Outsider od samého začátku až do konce, přes veškerou chytrost a schopnosti. Pořád ten chlapeček, který neuměl zavřít kávovar a nechal vytéct kávu na parkety? V kterém okamžiku to vzdal?
Jak píšu o Mefistovi, němčina má něco do sebe. A vůbec je náš středoevropský prostor zajímavý a hodný pozornosti. Celá Szabóova trilogie (Mefisto, Plukovník Redl, Hanussen) je jako octnout se v jiném světě a zjistit, že existují i jiné filmy než jakkoli vynikající filmy americké a je napodobující.

Nikde v Africe (režie Caroline Link)****

7. října 2006 v 23:08 | Reda |  Filmy N - O
Skvělý film, viděla jsem ho krátce poté, co jsem viděla (podruhé) Szabóovu trilogii, a jenom mi potvrdil to, k čemu jsem dospěla u ní: Němčina je krásná. Osud německého národa a vůbec střední Evropy je velmi zajímavý a důležitý zejména pro nás. Příliš mnoho amerických filmů, jakkoli dobrých, nás odvádí někam, kde nejsme doma.
Ušlechtilý černoch byl možná příliš ušlechtilý, ale jinak nic jednoznačného nebylo. Manželství mohlo skončit tak i tak. Angličané byli nepříjemní a xenofobní. Židé, kteří zachránili kejhák před nacisty, byli pro Spojence stejní nepřátelé jako oni.

Trio z Belleville (režie Sylvain Chomet)****

7. října 2006 v 23:03 | Reda |  Filmy T - Ž
Animovaná dobrodružná retrokomedie, ale proboha nepusťte to dětem! Něco tak depresivního nebo přinejmenším melancholického jsem už dávno neviděla. Neradostný až drastický příběh, chmurná atmosféra, výtvarný styl spočívající v karikatuře přehánějící všechny ošklivosti. K atmosféře pochmurné podivnosti přispívá i to, že se ve filmu prakticky nemluví (pouze pes věčně štěká a je tím přesně tak otravný, jak to psi umějí). Napínavé, protože neurčitost žánru ani nedává tušit, kam příběh povede, plné ujetých nápadů, pravý opak uhlazenosti amerických či japonských animovaných filmů.
Kouzlo očekávání samozřejmě napodruhé nebude fungovat, ale určitě si vychutnám hudbu, jednotlivé scénky, nápady, vtípky, narážky, dobové detaily…

Mefisto (režie István Szabó)*****

7. října 2006 v 22:23 | Reda |  Filmy I - M
Mefisto je umělecké dílo bez vady a K.M. Brandauer hraje zázračně. On je snad geniální herec, co dokáže s obličejem i celým tělem! Kam se hrabe Depp nebo Spacey nebo kterýkoli můj jiný oblíbenec. Hodně jsem si užívala tu němčinu - buď znovuobjevuju nebo objevuju poprvé její přitažlivost. Němčina má něco do sebe a osud německého národa je tragický, i když to zní divně (aspoň nám, které komunisti celé dětství krmili 2. světovou válkou). Celá Szabóova trilogie (Mefisto, Plukovník Redl, Hanussen) je jako octnout se v jiném světě a zjistit, že existují i jiné filmy než jakkoli vynikající filmy americké a je napodobující.

Válka světů (režie Steven Spielberg)***

7. října 2006 v 22:14 | Reda |  Filmy T - Ž
Má něco do sebe a pár velmi dobrých momentů (projíždějící hořící vlak, čurat ano, ale se zavřenýma očima). Nevalný vztah dětí k otci Cruisovi působí reálně. Působí reálně, když se nejdřív divně zatáhne a pak puká asfalt a něco divného se vysouvá. Lidé se zvědavě sbíhají. Pak už je jasné, co se děje, a lidé utíkají, mají strach. Žádný patos, žádné vlastenectví. Setkání s mimozemšťany ve sklepě je antiklimax, skoro vždycky je lepší jen naznačit než ukázat. Aby navíc byli tak hloupí, že tam nikoho nenajdou - to by dokázal i padouch Santer z Vinnetoua! Ty jejich divné stroje jezdící na lidskou krev jsou úchylné - ale uznávám, že něco tam zblízka být muselo. Usmolené, uprášené, neslavné vítězství a návrat - sice věrohodné, ale příliš depresivní. Šťastné shledání celé rodiny nezachrání celé příliš chladné vyznění.

Frida (režie Julie Taymor)****

7. října 2006 v 22:13 | Reda |  Filmy E - CH
Pět hvězdiček, pokud by byl film o kousínek kratší a Frida neměla románek s Trockým (nebylo poznat proč, Trockij neměl žádné charisma). Frida vstoupila do života úrazem rozbitá na cucky. Musíte žít velmi intenzívně, abyste přehlušili tu neustálou bolest. Musíte milovat osudově, a milovat mnohonásobně, a malovat obrazy plné života a strašlivé bolesti.
Všichni ve filmu mluví anglicky se španělským přízvukem a je to kouzelné. Skvělá hudba, ale soundtrack bez filmu nefunguje. Vlastní život se divákovi zdá najednou nedomrlý. Chce jet do Mexika, nebo si aspoň vymalovat stěny na tmavě modro a okenní rámy natřít jasně červenou.
Dá se vidět víckrát, ale nejsilnější zážitek je určitě napoprvé

Galaxy Quest (režie Dean Parisot)****

7. října 2006 v 21:50 | Reda |  Filmy E - CH
Pokud bych dávala pět hvězdiček sci-fi komediím, tahle by je dostala. Lepší neexistuje. Neexistuje film, u kterého bych se víc nasmála. Výhodou, možná dokonce nezbytnou podmínkou, je obeznámenost s fenoménem Star Trek. Brilantní scénář stojí na nápadu, který ještě nikdo neměl (TV seriál považován za historický dokument). Trpěliví, milí a mile nadabovaní mimozemšťané. Šok obletovaných a rozmazlovaných seriálových hvězd, když se octnou uprostřed opravdové vermírné války! Jejich přerod v opravdové hrdiny. Chytře využitá možnost vrátit čas. Perfektní obsazení, perfektní herecké výkony: kutil Tim, pan Monk, profesor Snape a Ripleyová, ti všichni trochu jinak.
Dá se vidět mnohokrát.

Pýcha a předsudek (režie Joe Wright)***

7. října 2006 v 21:43 | Reda |  Filmy P
Předesílám, že stejnojmenný román Jane Austenové miluji a zpaměti dokážu citovat svoji nejoblíbenější pasáž: "Mýlíte se pane, domníváte-li se, že způsob vašeho vyznání na mě zapůsobil jinak, než že mně ušetřil politování, které by bylo provázelo moje odmítnutí, bylo-li by vysloveno více gentlemanským způsobem." Takže jsem si film, který s knihou nenakládal svévolně, opravdu užívala a dychtila po pokračování, nebo aspoň podobném filmu. Vzhledem k tomu, že Jane Austenová se věnuje spíše konverzaci a duševním hnutím hrdinů než popisům interiérů, krajiny a každodennosti, bylo velmi příjemné vidět ten příběh zasazený do realistických detailů 18. století. Takhle bydlela nižší šlechta, takhle vypadal venkovský bál… Škoda, že Darcy nebyl větší osobnost. Než se zamiloval, tak jeho nepřístupný pohled nic nepokazil. Ovšem zamilovaný Darcy s výrazem věrného psa byl téměř nesnesitelný. PS. Výše uvedený citát ve filmu použit nebyl.